Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Domovní plynovody a spotřebiče - vybrané dotazy a odpovědi (I)

problematika provozu/užívání domovních plynovodů a spotřebičů zemního plynu v obytných domech podle ČSN EN 1775 (38 6441), TPG 704 01

U rekonstrukce odběrného plynového zařízení (OPZ) bylo v několika případech zjištěno, že stávající HUP se nachází více než 1 m za prostupem zdiva v objektu. Není tak dodržena ČSN 38 6441 z r. 1980 a TPG 704 01. Přípojka je starší než 30 let.

Jak v tomto případě postupovat při opravě plynové přípojky (výměnným způsobem):

  1. provést opravu plynové přípojky s dopojením na stávající OPZ v místě HUP a to bez zásahu do OPZ;
  2. zkrátit plynovou přípojku a to nejdále 1 m za prostup a provést přemístění HUP včetně osazení protipožární armatury (s dodržením TPG 704 01);
  3. zkrátit plynovou přípojku na venkovní obvodové zdivo a provést přemístění HUP do niky na obvodovém zdivu.
  1. Podle ustanovení § 66 odst. (1) zákona 458/2000 Sb. v platném znění, plynovodní přípojka spojuje distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení (dále OPZ). Na začátku OPZ musí být podle § 46 odst. (4) vyhlášky MMR č. 137/1997 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu instalován hlavní uzávěr plynu (dále HUP), umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen. HUP je přitom součástí OPZ, jak vyplývá z ustanovení § 2 odst. (2) písm. b) čl. 7. výše citovaného zákona.

  2. V dotazovaném případě byl HUP instalován uvnitř budovy, více než 1 m za prostupem obvodovou zdí objektu. To je v rozporu jak s čl. 4.4.2 platných TPG 704 01, tak i s příslušnými články dříve platné ČSN 38 6441:
    1. ČSN 38 6441, schválena 10.10.1960, platnost od 1.5.1961 - čl. 104 (nahrazuje ČSN 38 6441 z června 1955)
    2. ČSN 38 6441, schválena 5.12.1968, platnost od 1.7.1970 - čl. 39 písm. a)
    3. ČSN 38 6441, schválena 15.2.1980, platnost od 1.2.1981 - čl. 33 písm. a)
      změna a) - 11/1984 - čl. 33 písm. ab)
      změna e) - 12/1988: "Odběrní plynová zařízení a projektová dokumentace provedená podle dříve platných norem před nabytím účinnosti této normy se nemusí upravovat, ...... kromě požadavku čl. 33, který musí být splněn nejpozději při rekonstrukci přípojky."
  3. Podle čl. 1.6 TPG 704 01 OPZ postavená, a projektová dokumentace OPZ rozpracovaná nebo provedená podle ČSN 38 6441 (tj. OPZ, která splňují požadavky dříve platné ČSN 38 6441) se nemusí upravovat, pokud orgány státní správy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, hygieny a životního prostředí nerozhodnou jinak.

  4. V daném případě však umístění HUP nesplňuje ani požadavky dříve platné ČSN 38 6441 a jak vyplývá ze změny e) - 12/1988, mělo by být umístění HUP uvedeno do souladu s citovanou normou nejpozději při rekonstrukci přípojky.

  5. Z uvedených důvodů je třeba při rekonstrukci plynovodní přípojky upřednostnit uvedení OPZ (plynovodů v budově) do souladu s platnými předpisy, tj. v daném případě ČSN EN 1775 (38 6441) a TPG 704 01 a s odvoláním na ustanovení § 63 odst. (2) písm. c) zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění dohodnout s chráněným zákazníkem přemístění HUP přednostně do niky na vnější zeď budovy nebo oplocení předmětné budovy tak, aby byl dostupný z veřejně přístupného pozemku. V nezbytném případě HUP přemístit uvnitř budovy nejdále 1 m za prostup obvodovou zdí, pokud je tento prostor alespoň přímo větratelný a bude použita protipožární armatura podle čl. 2.26 TPG 704 01.

ME/1239

ČSN EN 1775 (38 6441), Nař. vl. č. 177/1997 Sb., ČSN EN 125 (06 1802) + A 1

Je nutné vyměnit sporák s plynovou troubou, který není vybaven pojistkou?

Zřejmě se jedná o plynový sporák s plynovou troubou z doby, kdy se takovéto spotřebiče nevybavovaly pojistkami plamene na rozdíl od spotřebičů plynných paliv v současné době uváděných na trh, které v souladu s nař. vlády č. 177/1997 Sb., v platném znění musí být provedeny tak, aby případný únik paliva (plynu) nezpůsobil nebezpečí tj. vybavují se pojistkami plamene podle ČSN EN 125 + A1 (06 1802).

V každém případě může být spotřebič zdrojem rizika ohrožení bezpečnosti, zdraví, životů osob a majetku v případě, že by došlo k zhasnutí plamene na hořáku plynové trouby, spotřebič by nebyl okamžitě odstaven z provozu a zajištěno vyvětrání prostoru, ve kterém je spotřebič umístěn. V tomto směru je závěr revizního technika plynových zařízení naprosto objektivní a je potřeba jej brát na zřetel.

Pokud spotřebič plynu je jinak funkčně spolehlivý, neznamená to, že je nutno jej bezvýhradně vyměnit za nový a moderní, i když by se v každém případě zvýšila úroveň bezpečnosti a spolehlivosti používání plynového spotřebiče a eliminovala výše uvedený zdroj rizika ohrožení zdraví, životů osob a majetku. Z tohoto důvodu doporučujeme využít stanoviska revizního technika PZ.

Citovaný text z publikace "Komentář k aplikaci ČSN EN 1775 - TPG 704 01 v praxi", o nutnosti pětinásobné výměny vzduchu (100 m3/hod v případě, že je instalován plynový sporák bez pojistky plamene je pouze sdělením, že takováto povinnost je předpisy zavedena v Německu.

V každém případě je nutné spotřebič užívat v místnosti s dostatečnou výměnou vzduchu, řídit se návody k obsluze a být přítomna při používání trouby, aby se mohl včas spotřebič uzavřít v případě zhasnutí hořáku trouby a kuchyň řádně vyvětrat.

PŘA/1773 /12. 6. 2003

ČSN EN 1775 (38 6441), TPG 704 01

Za jakých podmínek je možné uložit část vnitřního plynovodu do podlahy v chodbě rodinného domu?

Při navrhování a stavbě plynovodu v bytovém domě je nutné respektovat požadavky uvedené v čl. 4 a 5 ČSN EN 1775 (38 6441) a čl. 5.3 TPG 704 01. Tyto články zohledňují základní požadavky na stavbu domovních plynovodů a jejich vedení v budovách z hlediska bezpečnosti provozu - přístupnosti, možnosti provádění kontrol a snadné identifikace místa případného zdroje netěsnosti.

Vedení plynovodů podlahami tyto požadavky nesplňuje (komplikace při vyhledávání závadného místa - únik plynu se může projevit i v jiné místnosti, přenášení statického namáhání a otřesů, nebezpečí koroze, obtížný přístup při umístění či zabudování předmětů a zařízení nad plynovod atp.). Proto je podle čl. 5.3.9 písm. g) TPG 704 01 zakázáno vést domovní plynovod podlahami bez zvláštních bezpečnostních opatření.

Není-li jiné možné řešení, lze domovní plynovod vést podlahou v případech podle čl. 5.3.1 TPG 704 01, tj. v laboratořích, učebnách, kuchyních atp., přičemž tvůrci těchto citovaných pravidel GAS měli na mysli víceméně prostory charakteru občanského vybavení včetně přilehlých prostor (chodeb), s vyloučením obytných místností ve smyslu definice § 3 písm. m) vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. Z těchto důvodů je možné vést plynovod zvláštním kanálkem pod podlahou chodby rodinného domu za předpokladu, že budou učiněna následující bezpečnostní opatření:

  1. plynovod vedený v podlaze bude svařovaný s co nejmenším počtem svarů,
  2. při vedení plynovodu v podlaze budou splněny požadavky podle čl. 5.3.16 TPG 704 01,
  3. nad vedením plynovodu v podlaze nesmí být trvale zabudovány žádné předměty nebo zařízení.

Přitom, za výplňovou hmotu pro zalití kanálku, která nepůsobí korozívně na kov, lze např. použít vápennou maltu, vápeno-cementovou maltu, asfalt nebo vypěnitelný polyuretan.

Lze zvolit i vedení větraným kanálkem v podlaze bez zalévací hmoty (např. zakrytím kanálku perforovanými snímatelnými dílci), nebo v případě, že se jedná o nepodsklepenou podlahu, je vhodné plynovod uložit do ochranné trubky (v tom případě musí být plynovod i ochranná trubka opatřena nátěrem proti korozi).

ME/1916

 
 
Reklama