Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Domovní plynovody a spotřebiče - vybrané dotazy a odpovědi (VII)

problematika provozu/užívání domovních plynovodů a spotřebičů zemního plynu v obytných domech podle ČSN EN 1775 (38 6441), TPG 704 01
Datum: 10.12.2007  |  Autor: Ing. Eva Jochová, Ing. Zdeněk Přibyla  |  Organizace: GAS s. r. o.

Které předpisy platí pro domovní plynovody, kdo zodpovídá za jejich bezpečný provoz? Odborné stanovisko GAS uvádí přehled obecně závazných předpisů, technických norem a technických pravidel. Z dotazů, uplatňovaných v souvislosti se závažnými haváriemi, k nimž došlo v poslední době v bytových domech v důsledku úniku zemního plynu vyplývá, že stále existují nejasnosti v problematice domovních plynovodů.

ČSN EN 1775 (38 6441), Zákon č. 458/2000Sb. v platném znění, vyhláška č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., ČSN 38 6405, TPG 704 01

Které předpisy platí pro domovní plynovody, kdo zodpovídá za jejich bezpečný provoz?

Z dotazů, uplatňovaných v souvislosti se závažnými haváriemi, k nimž došlo v poslední době v bytových domech v důsledku úniku zemního plynu vyplývá, že stále existují nejasnosti v problematice domovních plynovodů. Týkají se vlastnictví, potažmo zodpovědnosti za bezpečný provoz zařízení pro rozvod a spotřebu zemního plynu v budovách, zejména v těch případech, kdy provozovatel distribuční soustavy (dodavatel zemního plynu) dodává plyn více chráněným zákazníkům v těchto objektech. Při vysvětlení zásad provádění kontrol, revizí, zajišťování údržby a tím i zajištění bezpečného provozu vyhrazených plynových zařízení v budovách, včetně stanovení mezí zodpovědnosti jednotlivých subjektů (provozovatelů distribuční soustavy na jedné straně a chráněných zákazníků, případně dalších subjektů - např. majitelů nemovitostí - na straně druhé) vycházíme z následujících obecně závazných předpisů, technických norem a technických pravidel GAS:

  1. zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění,
  2. vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů,
  3. vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.,
  4. vyhláška MMR č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu,
  5. vyhláška MPO č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství,
  6. vyhláška ERÚ č. 329/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek plynu pro chráněné zákazníky,
  7. ČSN 38 6405 Plynová zařízení - Zásady provozu,
  8. ČSN EN 1775 (38 6441) Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak 5 bar - Provozní požadavky,
  9. TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách,
  10. TPG 905 01 Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení.

Z hlediska výše uvedených dokumentů lze vlastnictví a zodpovědnost za bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení sloužících k distribuci plynu, charakterizovat (ve směru toku plynu) následujícím způsobem:

  1. Distribuční soustava - vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, včetně systému řídící a zabezpečovací techniky a dalších zařízení ve smyslu ustanovení § 2 odst. (2) písm. b) čl. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění.

    Vlastníkem distribuční soustavy je zpravidla příslušná plynárenská akciová společnost - provozovatel distribuční soustavy, ale může to být i jiný subjekt (např. obec), neboť obecně závazné předpisy vlastnictví distribuční soustavy v zásadě neomezují.

    Distribuční soustava může však být provozována výlučně provozovatelem, tj. fyzickou nebo právnickou osobou, která je držitelem licence na distribuci plynu ve smyslu ustanovení § 3 a § 4 energetického zákona v platném znění. Provozovatel distribuční soustavy je potom podle ustanovení § 59 odst. (8) písm. a) energetického zákona v platném znění mj. povinen na území vymezeném licencí zajistit bezpečný a spolehlivý rozvoj distribuční soustavy, tzn. v plné míře zodpovídá za její bezpečný provoz.

    Plynovody distribuční soustavy a technologické objekty s nimi související jsou přitom plynárenskými zařízeními ve smyslu ustanovení § 2 odst.(2) písm. b) čl. 11 energetického zákona v platném znění, pro jejichž bezpečný provoz a provádění kontrol a provozních revizí stanoví základní zásady ČSN 38 6405, potažmo TPG 905 01.

    Distribuční soustava je rozdělena dělicími místy podle ustanovení § 1 odst. (5) písm. c) vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb.

  2. Plynovodní přípojka - zařízení spojující distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení - § 2 odst.(2) písm. b) čl. 13 a § 66 odst. (1) energetického zákona v platném znění. Hranice, resp. dělicí místa plynovodní přípojky vyplývají z ustanovení § 1 odst. (5) písm. c) čl. 4 a čl. 5 vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb., a z čl. 3.2.4 ČSN EN 1775 (38 6441): plynovodní přípojka počíná na plynovodu distribuční sítě a končí vstupní stranou (osou svaru či dělicí rovinou přírubového spoje) uzavírací armatury na vstupu do předávacích míst, která jsou provozována zákazníkem - tím je zpravidla vstupní strana HUP odběrného plynového zařízení. Nejasnosti ohledně dělicích míst mohou vzniknout hlavně tehdy, je-li mezi HUP odběrného plynového zařízení a plynovod distribuční soustavy umístěn další uzávěr - hlavní uzavírací armatura na vstupu do plynovodní přípojky; potom je pro stanovení dělicího místa mezi plynovodní přípojkou a OPZ rozhodující smluvní stanovení předávacího místa plynu (místa předávky plynu mezi dodavatelem a odběratelem).

    Obdobně jako v případě distribuční soustavy, obecně závazné předpisy vlastnictví plynovodní přípojky v zásadě neomezují - může ji vlastnit jak provozovatel plynárenské distribuční soustavy - příslušná plynárenská akciová společnost, tak i jiný subjekt, např. obec nebo vlastník dotčené nemovitosti. Ustanovení § 66 odst. (3) energetického zákona v platném znění ukládá vlastníku plynovodní přípojky zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob. V této souvislosti je třeba připomenout i násl. odst. (4) citovaného ustanovení, kterým je provozovateli příslušné distribuční společnosti uložena povinnost za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

    Plynovodní přípojka je, stejně tak jako plynovody distribuční soustavy, plynárenským zařízením, pro jehož bezpečný provoz a zajištění kontrol a provozních revizí platí stejné zásady.

    Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, v případě plynovodních přípojek mohou snadno vzniknout nejasnosti, pokud jde o zodpovědnost za zajištění jejich bezpečného provozu, včetně provádění kontrol a provozních revizí. Vyplývají hlavně z nejasného vlastnictví plynovodní přípojky, případně z nejasného předávacího místa plynu. Doporučujeme proto, v případě potřeby obrátit se na příslušného provozovatele distribuční soustavy a konkrétní nejasné či sporné záležitosti s ním projednat, případně smluvně (písemně) dohodnout.

    Poznámka: Armatury, které jsou dělicími místy, měly by být v dokumentaci příslušného provozovatele distribuční soustavy označeny - § 1 odst. (5) vyhl. MPO č. 251/2001 Sb.

  3. Odběrné plynové zařízení - podle ustanovení § 2 odst. (2) písm. b) čl. 7 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění jsou to veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení. Dělicí místo mezi plynovodní přípojkou a odběrným plynovým zařízením přesně stanovuje ustanovení § 1 odst. (5) písm. c) odst. (4) a (5) vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb., citované výše u plynovodní přípojky.

    Kromě toho, ustanovení § 46 odst. (4) vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. ukládá povinnost instalovat na začátku odběrného plynového zařízení hlavní uzávěr a stanovuje základní zásady pro jeho umístění, blíže určené v čl. 4.4 TPG 704 01.

    Z citovaných obecně závazných předpisů tedy vyplývá, že hlavní uzávěr plynu (HUP) je v každém případě součástí odběrného plynového zařízení (OPZ) a nezáleží přitom vůbec na jeho umístění. Pro informaci uvádíme definice pojmů jednotlivých částí OPZ podle TPG 704 01:

    Domovní rozvod - část domovního plynovodu začínající hlavním uzávěrem plynu a končící před uzávěry plynoměrů určených pro obchodní styk.

    Spotřební rozvod - část domovního plynovodu začínající uzávěry před plynoměry pro obchodní styk a končící před uzávěry plynových spotřebičů.

    Připojení plynového spotřebiče - zařízení k připojení plynového spotřebiče na spotřební rozvod. Začíná uzávěrem plynového spotřebiče. Jeho součástí je spojovací potrubí nebo hadice, případně i spotřebičový regulátor.

    Plynový spotřebič - souhrnné označení pro zařízení, které využívá energie plynu vzniklé jeho spalováním pro přípravu teplé užitkové vody, k přípravě pokrmů, k vytápění nebo k technologickým účelům.

    Poznámka: Plynoměr, určený pro obchodní styk není součástí OPZ - viz § 2 odst. (2) písm. b) čl. 7 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění.

    OPZ je součástí nemovitosti a jeho vlastníkem je její vlastník, stejně tak jako ostatních rozvodů (elektro, voda, odpady apod.). Toto je zřejmé např. v případě rodinných domů, ale v případě bytových domů s více nájemníky, nebo s vlastníky jednotlivých bytů, kterým dodavatel plynu - provozovatel distribuční soustavy dodává plyn na základě samostatných smluvních vztahů, to není vždy zcela zřejmé.

    V tomto případě energetický zákon pro zařízení, sloužící k dodávce plynu více chráněným zákazníkům v jedné nemovitosti na základě smlouvy, zavádí pojem tzv. "společné odběrné plynové zařízení" a v § 63 odst. (4) stanoví, že toto společné odběrné plynové zařízení je součástí nemovitosti. V § 63 odst. (3) potom ukládá vlastníku dotčené nemovitosti udržovat společné odběrné plynové zařízení, sloužící pro tyto dodávky ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

    Dále je nutno upozornit, že mj. zařízení pro rozvod plynů a zařízení pro spotřebu plynu spalováním jsou zařízení, podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, vykonávanému ČÚBP a IBP ve smyslu ustanovení § 1 odst. (2) písm. e), f) a g) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. V případě bytových domů je též nutno upozornit na násl. odst. (3) citovaného ustanovení, který stanoví, že za zařízení uvedená v odst. (2) se nepovažují zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení. To znamená, že pro posouzení zda OPZ nebo jeho část podléhá povinnosti provádět kontroly a provozní revize je rozhodující, zda OPZ nebo jeho část je v osobním užívání uživatelů bytů (občanů) a místností nesloužících k bydlení. Praktickou aplikaci můžeme dokumentovat na násl. základních příkladech:

    1. Rodinný dům, užívaný pouze vlastníkem a jeho rodinnými příslušníky. Potom vlastníku podle § 1 odst. (3) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. nevzniká povinnost provádět kontroly a provozní revize OPZ v případě, že toto slouží k osobnímu užívání, nikoliv k podnikatelské činnosti vlastníka nebo jeho rodinných příslušníků.
    2. Bytový dům s více byty, vlastníkem celé nemovitosti je fyzická nebo právnická osoba. Potom je rozhodné, zda uživatelům bytů (nájemníkům, podnájemníkům) předá vlastník domu prokazatelně byt včetně příslušné části OPZ do osobního užívání (např. nájemní smlouvou). V tomto případě vlastník ani nájemce nejsou povinni zajistit kontroly a provozní revize přísl. části OPZ, tj. spotřebního rozvodu plynu včetně připojení spotřebičů a spotřebičů v těchto bytech. Pokud vlastník prokazatelně byt včetně přísl. části OPZ uživatelům bytů do osobního užívání nepředá, je povinen zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí podle vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. i v těchto částech OPZ.

      Vlastník domu však v každém případě musí zajistit provádění kontrol a provozních revizí té části OPZ, která není v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení - společného odběrného plynového zařízení (tj. domovního rozvodu).

    3. Bytový dům s více byty, které vlastní, včetně přísl. částí nebytových prostor a odběrného plynového zařízení, fyzické osoby (občané). Tito vlastníci jsou povinni vytvořit subjekt s právní subjektivitou, který má za povinnost zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí podle vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. - a to té části OPZ, která není v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení. Je to společné odběrné plynové zařízení (domovní rozvod), společné kotelny, sušárny, klubovny apod.

      Ty části OPZ, které jsou předány k osobnímu užívání uživatelů bytů nebo nebytových prostor, nepodléhají podle ustanovení § 1 odst. (3) vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. povinnosti provádět kontroly a provozní revize. Jedná se přitom o spotřební rozvod včetně připojení spotřebičů a spotřebiče v bytech, ale může jít i o stejná plynová zařízení v nebytových prostorách, např. v garáži vytápěné plynovým spotřebičem v osobním užívání vlastníka či nájemce.

      Pokud jde o zajištění provozu a údržby společné části OPZ, upozorňujeme na znění čl. 8.1 ČSN EN 1775 (38 6441):

      "Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoliv úseku do provozu musí být ustanovena osoba odpovědná za jeho provoz.

      Tato osoba bude dále nazývána "osobou odpovědnou za provoz". Za provoz celého plynovodu nebo jakéhokoli jeho úseku musí být v každém okamžiku odpovědná pouze jedna osoba.

      POZNÁMKA: Dodavatel plynu může být odpovědný za přípojku a plynoměr, odběratel nebo vlastník nemovitosti za domovní plynovod." (Konec citace)

V konkrétním případě je tedy nutno:

  1. určit vlastníka společné části OPZ (domovního rozvodu),
  2. požádat vlastníka o určení osoby, odpovědné za provoz této části OPZ (domovního rozvodu),
  3. s touto odpovědnou osobou dále jednat při zajišťování kontrol a provádění provozních revizí.

Při provádění kontrol a revizí OPZ nebo jejich částí, podléhajících státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, postupujeme podle ČSN 38 6405:

  1. Kontroly zařízení se provádí podle čl. 28 ČSN 38 6405 nejméně jednou za rok.
  2. Revize se provádí podle čl. 29 ČSN 38 6405 nejméně jedenkrát za tři roky, pokud není jinými předpisy nebo orgány státního odborného dozoru stanoveno jinak, s respektováním pokynů výrobce nebo dodavatele zařízení. V technicky odůvodněných případech a se souhlasem orgánů státního odborného dozoru lze lhůty revizí prodloužit. Revize musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve kterém projde její lhůta.

Závěrem připomínáme, že i v případě, kdy odběrné plynové zařízení nebo jeho část nepodléhá státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, platí povinnost chráněného zákazníka uvedená v § 63 odst. (2) písm. c) zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění, tj. udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

Chráněný zákazník v tomto případě o vlastní vůli rozhodne, jakým způsobem si ověří bezpečný a spolehlivý stav užívaného plynového zařízení. Zpravidla reaguje až na netěsnost domovního plynovodu nebo poruchu spotřebiče plynu, a to objednávkou oprav u odborně způsobilého subjektu (viz § 3 odst. (1) vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb. v platném znění). Je na místě, aby využil pokynů oprávněné organizace (viz čl. 7.2 TPG 704 01) a k ověření stavu využil služeb buď oprávněné právnické, nebo podnikající fyzické osoby nebo revizního technika plynových zařízení.

ME/3559 27.8.2004

 

Hodnotit:  

Datum: 10.12.2007
Autor: Ing. Eva Jochová, Ing. Zdeněk Přibyla   všechny články autora
Organizace: GAS s. r. o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (8 příspěvků, poslední 18.08.2010 10:31)

Mohlo by vás také zajímat

Kam dál


Témata 2018

Partneři - Vytápíme plynem

technická podpora výrobců

Partneři - Vytápění

Doporučujeme