Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Hledá se cesta k omezení spotřeby hnědého uhlí v domácnostech

Vláda připravuje dlouhodobá opatření na útlum využití hnědého uhlí pro vytápění v kotlích do 300 kW. Nyní je ve stádiu analýzy možností a případných dopadů.

Odstavené rypadlo v bývalém dole, foto © TZB-info
Odstavené rypadlo v bývalém dole, foto © TZB-info

Na programu jednání Vlády ČR dne 30. 10. byl zařazen podkladový materiál Analýza dalších možností omezení spotřeby hnědého uhlí v domácnostech, čj. 913/19, který předložil ministr životního prostředí. Jeho projednání bylo zatím odloženo. Je evidentní, že na vládní úrovni existuje dlouhodobý záměr hnědé uhlí jako zdroj energie pro domácnosti, kotelny s kotli do 300 kW, zcela vyřadit z trhu. Tomuto tématu se věnoval článek na TZB-info Omezení spalování hnědého uhlí v malých zdrojích tepla ve vládních dokumentech. O čem vládní analýza pojednává?

V prvé řadě analýza obsahuje právní rozbor stávající legislativy, která se váže ke zdrojům tepla do 300 kW, ve kterých je spalováno hnědé uhlí. S ohledem na skutečnost, že česká legislativa v podstatě nemůže být přísnější než evropská, jeví se cesta vyřazení kotlů na hnědé uhlí z trhu dalším zpřísněním technických podmínek (nad rámec ekodesignu aj.) na ně kladených tak, aby je nemohly splnit, jako velmi málo pravděpodobná. V podstatě by šlo o diskriminační zásah do trhu EU, který by Česká republika musela obhájit. Vzhledem k tomu, že hnědé uhlí je v České republice k vytápění, v kotlích do 300 kW, využíváno dlouhodobě, jeho dopady jsou známé, nelze předpokládat, že se náhle objeví nové poznatky o zásadním zvýšení negativního ovlivnění životního prostředí, který by zpřísnění jen na území České republiky opodstatnilo.

Teoreticky je možný zákaz spalování hnědého uhlí v kotlích třídy 3, případně 4 nebo 5. Ovšem jejich uživatelé mají oprávněné právo je využívat po dobu životnosti, takže by muselo jít o nějaký postupný útlum po dobu 10 až 15 let.

Jinou cestou je například stanovení takových podmínek pro prodej tříděného hnědého uhlí, aby je uhlí nemohlo splnit. Pokud by k tomu došlo, tak by šlo v podstatě o plošný zákaz k určitému, pevně danému termínu. Tříděné uhlí dodávané na trh v současnosti pochází již jen z jednoho hnědouhelného lomu. Je zřejmé, že by tímto opatřením značně utrpěli všichni provozovatelé kotlů na hnědé uhlí, kteří si je v dobré víře zakoupili, a dokonce v předchozích kolech kotlíkových dotací na ně mohli získat i podporu. Šlo by o velký sociální problém, který by bylo nutné řešit finanční výpomocí řádově až stovkám tisíců domácností.

Další, již nikoliv tak revolučním opatření je, že se do ceny tříděného hnědého uhlí více promítnou „ekologické vlivy“. Nejde jen o stále častěji diskutovanou „uhlíkovou daň“, možností zdanění či navýšení nákladových položek ze strany státu je více. Ovšem i tato opatření jsou spojena s negativními sociálními dopady především na méně bohaté domácnosti, seniory aj.

Je zřejmé, že z analýzy předložené ministrem životního prostředí, vyplývá několik reálných možností pro omezení spalování hnědého uhlí v kotlích do 300 kW. Jejich případné zavedení je však velmi citlivé sociálně, tedy i politicky. Projednání analýzy bylo zatím odloženo. Na programu jednání Vlády ČR dne 4. listopadu nebylo, takže uvidíme, kdy se k tomu Vláda ČR vrátí. Pro současné provozovatele kotlů na hnědé uhlí je důležité, že v analýze jsou zmíněna sociální rizika. Takže je možné, že se po kotlíkových dotacích objeví další podpůrné programy, které by pomohly snížit sociální dopady.

Analýza nevyznívá zcela negativně ani pro výrobce kotlů na hnědé uhlí, pokud by nedošlo k volbě revolučního řešení formou celorepublikového plošného zákazu. V takovém případě by bylo zřejmě nutné řešit nejen sociální dopady uživatelů hnědého uhlí, ale i lidí, kterým výroba kotlů na hnědé uhlí dává práci. A to z větší části není v regionech, kde je nedostatek pracovních sil, aby lidé našli náhradní zaměstnání bez problémů, ihned, bez potřeby za prací dojíždět.

 
 
Reklama