Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Plynová zařízení v budovách - II

Povinnosti, odpovědnost a práva vlastníků a uživatelů
Datum: 9.6.2008  |  Autor: Ing. Jiří Buchta CSc., Ing. Miroslav Burišin

Jaké povinnosti má vlastník, uživatel nebo provozovatel z hlediska provozu plynových spotřebičů připojených na odvod spalin? Může být nesplnění požadavků předpisů platných pro zřizování a provoz plynových zařízení hodnoceno jako trestný čin? Článek byl vybrán z knihy PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ V BUDOVÁCH.

Jaké povinnosti má vlastník, uživatel nebo provozovatel z hlediska provozu plynových spotřebičů připojených na odvod spalin?


PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ V BUDOVÁCH

Před připojením plynového spotřebiče na spalinovou cestu a před uvedením spotřebiče do provozu je nutné zajistit zejména splnění následujících povinností:

1. Povinnosti vlastníka (správce) objektu

Správce objektu, v němž jsou zapojeny spotřebiče paliv do komínových průduchů, je povinen:

  1. umožnit kominickému podniku řádné čistění a kontrolu komínů, zejména zajistit volný a bezpečný přístup ke komínům a k jejich čisticím zařízením,
  2. odstranit závady komínů, které byly zjištěny při čistění, kontrole nebo zkoušení komínů,
  3. zajistit, aby se nepoužívaly komíny, u nichž byla zjištěna závada bránicí bezpečnému užívání, a to až do jejího odstranění,
  4. opatřit orientační náčrtek všech průduchů,
  5. zajistit zkoušení komínů před připojením jakéhokoliv spotřebiče paliv ke komínu, před změnou otopného zařízení na ústřední nebo etážové vytápění a před změnou druhu paliva.

Nezbytnou podmínkou pro rozhodnutí o připojení plynového spotřebiče ke komínu je aktuální PASPORTIZACE KOMÍNŮ. Jedná se o technickou dokumentaci všech komínových průduchů, v níž je uvedena řada údajů, jako např. označení průduchu, druh spotřebičů, které mohou být na něj napojeny, již napojené spotřebiče a jejich umístění (podlaží, nájemník apod.) a posouzení z hlediska připojeného uživatele, patra, čísla bytu, místnosti, spotřebiče, odvodu spalin a základního zhodnocení.


Obr. 1 - Schéma pasportizace komínů


Obr. 2 - Příloha k pasportizaci komínů

2. Povinnosti provozovatele (uživatele) spotřebičů

Za bezpečný provoz spotřebiče paliv odpovídá jeho provozovatel (uživatel), který je povinen:

  1. ohlásit správci objektu nové připojení spotřebiče paliv ke komínu, popřípadě trvalé odstranění spotřebiče paliv; dojde-li k odstranění spotřebiče paliv, je uživatel povinen těsně uzavřít sopouch,
  2. odstranit závady spotřebičů paliv, které byly zjištěny při čistění, kontrole nebo zkoušení komínů
  3. zajistit, aby se nepoužívaly spotřebiče paliv, u nichž byla zjištěna závada bránící bezpečnému užívání, a to až do jejího odstranění,
  4. zajistit zkoušení komínů před připojením jakéhokoliv spotřebiče paliv ke komínu, před změnou otopného zařízení na ústřední nebo etážové vytápění a před změnou druhu paliva.
3. Povinnosti kominické firmy

Čistění komínů a jejich zkoušení se provádí vždy na základě smlouvy. K povinnostem kominické firmy patří zejména:

  1. čistit komíny ve stanovených lhůtách,
  2. zkoušet komíny,
  3. čistit kouřovody včetně spotřebičů paliv s výkonem větším než 50 kW, kouřové tahy kotlů na paliva pevná, kapalná a plynná,
  4. kontrolovat, zda stavebním provedením komínů a umístěním dřevěných součástí stavby není ohrožena požární bezpečnost objektu, zvláště při prostupech komínů půdními prostory a střechou.

O výsledku zkoušení komínů a připojených spotřebičů vydává kominická firma správci objektu, popřípadě uživateli spotřebiče paliv doklad; doklad vydává rovněž o zjištěné závadě. Zjistí-li kominická firma havarijní stav komínového zdiva, je povinna upozornit správce objektu a příslušný stavební úřad na tento stav s návrhem na opatření.

Před dokončením stavby nebo změny stavby je kominická firma povinna na žádost stavebníka, popřípadě stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy, zjistit při zkoušení komínů, zda komíny v objektu jsou správně provedeny a zda je lze užívat bez ohrožení požární bezpečnosti, života, zdraví a popřípadě, zda spotřebiče paliv jsou správně připojeny ke komínům. O výsledku zjištění vydá kominická firma doklad.

4. Lhůty pro čistění komínů

Čistění komínů, popřípadě kontrola jejich stavu se provádí za rok nejméně:

  1. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva tuhá a kapalná
    1. do výkonu 50 kW šestkrát,
    2. s výkonem nad 50 kW čtyřikrát;
  2. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva plynná
    1. do výkonu 50 kW, pokud jsou opatřeny komínovou vložkou, dvakrát,
    2. do výkonu 50 kW, pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou, šestkrát,
    3. s výkonem nad 50 kW čtyřikrát;
  3. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče paliv do výkonu 50 kW v rekreačních domcích a chatách, pokud nejsou užívány celoročně, nejméně jednou.

Může být nesplnění požadavků předpisů platných pro zřizování a provoz plynových zařízení hodnoceno jako trestný čin?

S provozem plynových zařízení je spjato i nebezpečí spojené s nehodami a haváriemi plynových a souvisejících zařízení. Společnost má zcela oprávněný zájem, aby toto riziko bylo pokud možno minimální, téměř nulové. Proto činnosti spojené s provozem plynových a souvisejících zařízení jsou řešeny v mnoha právních a technických normách. Dodržování těchto norem je předpokladem pro minimální ohrožení života a zdraví osob a majetku. Zájmy společnosti v této oblasti jsou chráněny i trestním zákonem (zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění - dále jen trestní zákon).

V souvislosti se šetřením nehod a havárií v rámci trestního řízení je zjišťována případná trestní odpovědnost konkrétní osoby, resp. osob, zpravidla k trestným činům obecně nebezpečným, a to k trestným činům obecného ohrožení podle § 179 trestního zákona a § 180 trestního zákona. U trestného činu obecného ohrožení podle § 180 trestního zákona je ve vztahu k osobám, které v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, zajišťují činnosti v oblasti plynových zařízení, úprava týkající se tzv. kvalifikovaných skutkových podstat trestného činu, což ve své podstatě představuje zpřísňující moment při hodnocení trestní odpovědnosti.

PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA
§ 179
(Úmyslné ohrožení)

  1. Kdo úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí), nebo kdo obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
  2. Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán,
    1. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
    2. spáchá-li takový čin opětovně v krátké době, nebo
    3. způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek.
  3. Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán,
    1. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 úmyslně smrt, nebo
    2. spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

OBECNÉ OHROŽENÍ - TRESTNÍ ZÁKON § 180

HLAVA ČTVRTÁ
TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ - OBECNÉ OHROŽENÍ

§ 180
(Ohrožení z nedbalosti)

  1. Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
  2. Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
    1. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nebo smrt,
    2. spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
    3. způsobí-li takovým činem značnou škodu.
  3. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b)
    1. škodu velkého rozsahu, nebo
    2. těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
  4. Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob.

V rámci celkové rekodifikace trestního práva hmotného dochází u skutkových podstat těchto trestných činů k určitým změnám jejich popisu, ale zároveň se zavádějí přísnější trestní sazby, což je dáno zájmem společnosti na ochraně života a zdraví osob. Rekodifikovaný trestní zákoník měl nabýt účinnosti k 1. 1.2007, ale poslaneckou sněmovnou nebyl přijat. Nicméně stěží se lze domnívat, že by došlo k nějakým změnám u trestného činu obecného ohrožení či obecného ohrožení z nedbalosti, neboť u těchto trestných činů došlo ke shodě napříč politickým spektrem zákonodárné moci.

Za porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo mu uloženou podle zákona, je právní praxí zpravidla považováno porušení povinnosti způsobilé přivodit následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví. Právní praxe u těchto trestných činů vyžaduje, že se musí jednat o obecně nebezpečné jednání, které je spojeno s nemožností ovládání průběhu událostí pro jejich živelnost, tzn. že vznik poruchy je závislý na nahodilých okolnostech, vymykajících se vlivu pachatele, ale i ohrožených. Z takového jednání musí bezprostředně hrozit obecně nebezpečné následky.

Šetření nehod a havárií plynových a souvisejících zařízení má určitá specifika, která se odvíjejí od každého konkrétního případu. Šetření ze strany Policie České republiky neznamená, že je snaha to na někoho "hodit", postavit ho před soud a pokud možno i odsoudit k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Naopak, snahou orgánů činných v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci tak, aby k výsledku šetření nebyly žádné důvodné pochybnosti a na základě takto zjištěného skutkového stavu ve věci rozhodnout.

Orgány činné v trestním řízení se musí zcela oprostit od "jednoznačných závěrů", které se objevují zpravidla již v den havárie. Podílejí se na nich zejména média, jejichž vliv na vytváření veřejného mínění není v žádném případě zanedbatelný. Proto je nezbytné rozlišovat mezi objektivitou a senzací. Trestní zákoník obsahuje málo využívané ustanovení, které je uvedeno v § 14 Krajní nouze. Toto ustanovení je možné využít v řadě případů odvracení nebezpečí. Při vyšetřování se často zjistí, že osoba, která mohla havárii zabránit, to neučinila, neboť se obávala následků v podobě trestního stíhání, např. pro vloupání při násilném otevření bytu, z něhož je cítit silný zápach plynu.

§ Trestní zákoník §

§ 14
KRAJNÍ NOUZE

Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.

Majitel domu se odmítá starat o části plynovodu, začínající napojením na ležatý rozvod ve sklepě k jednotlivým plynoměrům umístěným tamtéž, a o plynovod přivádějící plyn od jednotlivých plynoměrů do bytů. Postupuje majitel v souladu s předpisy?


Obr. 1 - Schéma rozvodu plynu
1 - plynový spotřebič, 2 - plynoměr, a) - společný plynovod (v péči majitele domu),
b) - plynovod v péči nájemníka (vlastníka) bytu od vstupu do bytu

Při rozhodování o povinnosti majitele ve vztahu k rozvodu plynu v objektu je nutno vyjít z ustanovení energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.).

§ 62 Oprávněný zákazník

(4) Vlastník dotčené nemovitosti, do které je oprávněným zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku oprávněným zákazníkům umožnit,
b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit; zásady tvorby technických pravidel stanoví prováděcí právní předpis,
c) umožnit příslušnému provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto odběrnému zařízení.

(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

§ 2 Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
b) v plynárenství

29. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván konečným zákazníkům v této nemovitosti.

Definice společného odběrného plynového zařízení, uvedená v energetickém zákoně, je poněkud vágní a připouští různé výklady. Při aplikaci výše uvedených ustanovení je nutno si uvědomit dva aspekty:

  1. dodávku je povinen umožnit vlastník dotčené nemovitosti
  2. vlastník dotčené nemovitosti má značně omezené možnosti rozhodovat o způsobu využití rozvodu plynu ve vlastnictví nebo užívání nájemníků, popř. v bytech v osobním vlastnictví

Na základě těchto aspektů je možno formulovat dvě zásady:

ZÁSADA 1: Za společné odběrné plynové zařízení se považuje zařízení vedené ve společných prostorách
ZÁSADA 2: Za společné odběrné plynové zařízení se považuje zařízení vedené v bytě nájemníka nebo v bytu v osobním vlastnictví, pokud slouží pro dodávku plynu do jiného bytu nebo nebytového prostoru

Je třeba si uvědomit, že uvedená ustanovení energetického zákona mají charakter ustanovení soukromého práva a jsou tedy ustanoveními dispozitivními. To znamená, že právní vztah se jimi řídí pouze v případě, pokud se účastníci právního vztahu nedohodnou jinak. Ve stanovách družstva nebo společenství vlastníků bytových jednotek (nebo jiných dokumentech, jako jsou např. nájemní smlouvy nebo prohlášení vlastníka bytové jednotky) může být tedy společné odběrné plynové zařízení vymezeno odchylně, než jak je uvedeno na obrázku. Pak by např. nemusel být za společné odběrné plynové zařízení považován plynovod pro dodávku plynu do bytu A, a to od napojení na ležatý plynovod ve sklepě. Toto řešení by však mohlo způsobit v budoucnu problémy, pokud by vlastník nemovitosti např. potřeboval tento plynovod přemístit. K tomu by totiž musel získat souhlas nájemníka (vlastníka) bytu.

 

Hodnotit:  

Datum: 9.6.2008
Autor: Ing. Jiří Buchta CSc., Ing. Miroslav Burišin   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (2 příspěvky, poslední 16.02.2010 13:39)

Mohlo by vás také zajímat

Kam dál


Témata 2019

Partneři - Vytápíme plynem

technická podpora výrobců

Partneři - Vytápění

Doporučujeme