Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Pohledem znalce: Zlepší omezení spalování pevných paliv v Praze kvalitu ovzduší?

Datum: 27.2.2019  |  Autor: Ing. Zdeněk Lyčka

Jaké je množství množství zdrojů tepla na pevná paliva v pražských domácnostech? A jaký je jejich možný podíl na celkové imisní situaci? Případný zákaz těchto paliv v Praze avizovaný pražským magistrátem slibované zlepšení nejspíš nepřinese.


© Fotolia.com

ČTK vydala dne 11.2. zprávu, podle které magistrát hlavního města Prahy uvažuje o přípravě vyhlášky, která by omezovala topení pevnými palivy v domácnostech. Mimo jiné se ze Zprávy dozvíme, že „… spalování tuhých paliv v domácnostech vede k překračování limitů škodlivých látek….“ Podle materiálu, který zpracovalo magistrátní oddělení ochrany ovzduší, se při vytápění domácností nedaří snižovat emise. A právě domácnosti jsou podle pražského magistrátu zdrojem drtivé většiny karcinogenní látky zvané benzo(a)pyren, jejíž koncentrace v ovzduší metropole dlouhodobě překračuje limity. Tato škodlivá látka vzniká spalováním pevných paliv, zejména uhlí, v kotlích staršího typu. Dále pak také spalováním dřeva v krbech a krbových kamnech, které jsou mezi lidmi čím dál populárnější. V úvahu proto podle magistrátních úředníků připadá i regulace, která by měla „výrazně zlepšit ovzduší v metropoli.

Zdá se tedy, že na pražském magistrátu našli poměrně jednoduché řešení na to, jak výrazně zlepšit kvalitu vzduchu, který musí obyvatelé naší metropole denně dýchat. Ale je to doopravdy tak jednoduché a tak přímočaré řešení?

Podle mého názoru to tak rozhodně není. Nechci se zde pouštět do zdlouhavých analýz. Ostatně uvedený materiál, který magistrát vypracoval neznám, a je možné, že zpráva zveřejněná ČTK je až příliš zjednodušenou zkratkou. Ve své následující úvaze krátce naznačím, jak složitá je problematika znečištění ovzduší a jak ošemetné je hledání jednoduchých řešení k jeho zlepšení. Demonstrovat to budu na příkladu imisí benzo(a)pyrenu, který je ve zprávě zmiňován jako hlavní problém lokálního vytápění domácností pevnými palivy.

Souhrn základních informací o vytápění domácností v Praze

Vycházím ze šetření ENERGO 2015, které provedl Český statistický úřad a které bylo zaměřeno na zjišťování struktury spotřeby a způsoby využívání jednotlivých druhů paliv v ČR. Podle této statistiky bylo v roce 2015 v Praze různými zdroji tepla vytápěno celkově cca 550 tisíc domácností. Z tohoto počtu bylo pevnými palivy vytápěno přibližně 11 tisíc domácností, což představuje 2 % z celkového počtu.

Území Hlavního města Prahy má rozlohu 496 km2, to znamená, že na každý jeden km2 připadá 22 „čmoudících“ domácností. Jak moc čmoudících se neví, protože není známo, kolik z těchto domácností používá k vytápění lokální topidla (kamna, krby), kolik provozuje staré kotle tříd 1 a 2 a kolik moderní kotle tříd 4 a 5. Navíc pouze u 1700 domácností je uvedeno pevné palivo jako jediný zdroj pro vytápění. Tyto domácnosti tedy zastupují 0,3 % domácností a představují 3,4 zdroje/km2. Jak moc a zda vůbec je oněch zbylých 9 tisíc zdrojů používáno k vytápění se také neví, takže reálně může být v průběhu topné sezóny těch komínů, ze kterých vystupuje B(a)P i podstatně méně.

V roce 2015 bylo v domácnostech v Praze celkem spáleno cca 20 000 tun pevných paliv. Z toho bylo 5500 tun hnědého uhlí a uhelných briket, zbytek připadá na dřevo. To představuje průměrnou spotřebu necelé 2 tuny na jeden spalovací zdroj, což je méně jak polovina průměru na zdroj v ČR, který je cca 4,3 t/zdroj.

Jakým výpočtem či úsudkem tedy příslušní úředníci dospěli z názoru, že je možné, aby k výraznému zlepšení kvality ovzduší v metropoli postačilo zakázat pouhým 2 % domácností využívat uhlí a dřevo k vytápění? A navíc když většina z nich stejně přepne na jiný zdroj tepla, a i ten bude produkovat nějaké emise.

Kde se u nás bere benzo(a)pyren

Pojďme k látce, která se nazývá benzo(a)pyren (dále jen B(a)P). Ten vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv ve stacionárních zdrojích emisí (domácí topeniště, kogenerační jednotky), v mobilních zdrojích (zvláště v naftových motorech), ale také z průmyslové výroby (zvláště těžký průmysl). Na základě určitých předpokladů, modelů a výpočtů je všeobecně užíván axiom, že v ČR je lokální vytápění zdrojem až 98 % u nás „vyprodukovaných“ emisí B(a)P.

Já osobně s tímto číslem nesouhlasím, ale nechci zde spekulovat (to si ponechám na jiný recenzovaný článek). Uváděné číslo 98 % převzali všichni, kdo o emisích u nás hovoří, píší a různě jinak spekulují (a že jich je v poslední době jako hub po dešti). Bohužel proto, že jej často používají bez hlubších znalostí celé problematiky. Asi největší hoax šířený mnohými „specialisty“ je tvrzení, že 98 % B(a)P, který dýcháme, produkují naše lokální zdroje na pevná paliva, proto je potřeba je radikálně omezit. Ale realita je jiná (viz. níže).

Prakticky veškerý B(a)P (odborná literatura uvádí 80 – 100 %) je navázán na povrch jemných suspendovaných částic prachu, především na frakce PM2,5. Tyto částice se pohybují v atmosféře až několik týdnů, což umožňuje jejich transport na vzdálenosti stovky až tisíce km. B(a)P tak má společně s jemnou prachovou frakcí dán do vínku velký předpoklad migrovat bez ohledu na hranice a také to dělá.

Předpokládá se, že se zahraniční zdroje podílejí na průměrných ročních imisích B(a)P u nás z 60 – 80 %!

Hovoří o tom „Analýza příčin znečištění v zónách a aglomeracích“, vypracovaná ČHMÚ, která byla prezentovaná v listopadu 2018 na MŽP v rámci Clean Air Dialoque. Odkud se asi tyto imise berou lze odhadnout z obrázku, na kterém jsou zobrazeny roční průměrné imisní (tedy změřené!) koncentrace B(a)P ve střední Evropě (bez komentáře).

(zdroj: https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-tuhymi-palivy/17390-porovnani-emisi-benzo-a-pyrenu-z-jednotlivych-kategorii-zdroju-doplneni-informaci)
(zdroj: https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-tuhymi-palivy/17390-porovnani-emisi-benzo-a-pyrenu-z-jednotlivych-kategorii-zdroju-doplneni-informaci)

Jsou 2 % pražských domácností zdrojem „drtivé většiny“ B(a)P v Praze?

Zpět k situaci v Praze. Je toto tvrzení správné? Abych se vyhnul spekulacím, vezmu si na pomoc dokument „Program zlepšování kvality ovzduší, aglomerace CZ01-Praha“. V jeho analytické části nalezneme mimo jiné obrázky, které udávají podíl největších zdrojů B(a)P k ročnímu průměru imisí. Jedná se o data vzniklá na základě modelových výpočtů, nikoliv na základě konkrétních měření. Zleva jsou na obrázku postupně znázorněny zahraniční zdroje, lokální vytápění a silniční doprava. Čím modřejší je plocha, tím menší je podíl daného zdroje, naopak čím žlutější, tím vyšší podíl. Pokud to zprůměrujeme za celé území Prahy, jednoznačně „nejžlutější“ jsou zahraniční zdroje, které představují cca 40 – 50 % podíl. Lokální vytápění se v průměru pohybuje spíše pod podílem 40 % a silniční doprava mezi 20 - 30 %.


Lokální vytápění je tedy nezanedbatelným zdrojem B(a)P, ovšem v žádném případě se nedá hovořit o tom, že je „…zdrojem drtivé většiny karcinogenní látky zvané benzo(a)pyren“. Okolo velkých dopravních tepen v centru města jsou dokonce lokální zdroje významně „upozadněny“ dopravou.

Pro informaci jen doplňuji, že co se týče imisí prachových částic PM10 a PM2,5, pak tam je „namodelovaný“ podíl lokálního vytápění v Praze jen do 20 % (PM10), resp. 10 % (PM2,5).

Co říct na závěr?

Moje úvaha není v žádném případě obhajobou provozování zastaralých lokálních zdrojů na pevná paliva, především pak kotlů tříd 1 a 2, které již rozhodně nepatří do 21. století. Chtěl jsem jen upozornit na fakt, jak jednoduše lze ve veřejném prostoru i s dobrými úmysly manipulovat s fakty a vytvářet klamná očekávání, či odvádět pozornost jiným směrem.

Z výše popsaného lze usuzovat, že zákazem lokálního vytápění domácností pevnými palivy by se s určitostí hraničící s jistotou nepodařilo výrazně zvýšit v Praze kvalitu ovzduší. V případě imisí B(a)P by se tím pravděpodobně do jisté míry podařilo eliminovat zhoršení imisní zátěže v důsledku neustálého nárůstu dopravy a pravděpodobně i z nárůstu emisí z kogeneračních jednotek, se kterými se uvažuje pro doplnění místní výroby elektrické energie.

Podobný efekt lze očekávat i po ukončení kotlíkových dotací, v jejichž průběhu od roku 2016 má být do konce příštího roku vyměněno přibližně 90 až 100 tisíc starých kotlů za moderní zdroje tepla. I zde se pravděpodobně nedočkáme očekávaného významného snížení imisí na území ČR. Emisí ano, protože ty se počítají a vycházejí z teoretických předpokladů.

Na rozdíl od sumárních dat o emisích jsou imise jsou přesně naměřená data, která žádná teorie nezajímá. Naopak, teorie se musí naměřeným datům přizpůsobit a musí je umět správně vysvětlit. Z tohoto úhlu pohledu je dle mého názoru nekorektní i nedávno zveřejněný závěr NKÚ ohledně kotlíkových dotací, o kterém jsme psali zde (https://vytapeni.tzb-info.cz/18608-kvalita-ovzdusi-prestrelka-mezi-mzp-a-nku).

Je to dáno tím, že většina české populace až velice lehce a nekriticky podléhá „jednoduché „zkratce“, že za vše zlé, co nám poletuje ve vzduchu, mohou jen kotle a kamna na uhlí a biomasu. Jsou bohužel lidé, kteří dokáží v kotli či kamnech spálit vše, co shoří. Situace těchto lidí by měla být řešena. Princip kolektivní viny není spravedlivý, ale ani objektivní.

 

Hodnotit:  

Datum: 27.2.2019
Autor: Ing. Zdeněk Lyčka   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (4 příspěvky, poslední 14.03.2019 20:19)


Témata 2019

Partneři - Vytápíme tuhými palivy

Tabulky a výpočty

Partneři - Vytápění

Redakce TZB-info natočila