Rozdělení elektrické energie

zdroj ERÚ

Podle energetického zdroje:

graf výroby elektřiny v roce 2012
PE – parní elektrárny
  • energie se v PE získává spalováním fosilních paliv (uhlí) nebo biomasy
  • spalováním fosilních paliv se uvolňuje do ovzduší velké množství škodlivin (NOx, CO2, SO2, prachové částice nebo polycyklické aromatické uhlovodíky), zásluhou kterých je tento druh výroby z ekologického hlediska problematický
  • spalování biomasy je ekologičtější, protože se jedná o obnovitelný zdroj energie, nižší je zejména produkce skleníkových plynů
  • celkový podíl na výrobě elektřiny v roce 2012 byl 54 %, z toho 51,8 % spalováním fosilních paliv a 2,2 % spalováním biomasy
  • největší PE v ČR v roce 2011: Počerady (6 089 GWh), Prunéřov II (5 751 GWh)
JE – jaderné elektrárny
  • jedná se v podstatě o kondenzační parní elektrárnu, která má místo parního kotle jaderný reaktor a energii získává přeměnou z vazebné energie jader těžkých prvků (uranu 235 nebo plutonia 239)
  • výhodou JE jsou nízké výrobní náklady a prakticky nulové exhalace, nevýhodou jsou vysoké investiční náklady, technologicky náročné získávání paliva a produkce jaderného odpadu
  • celkový podíl na výrobě elektřiny v roce 2012 byl 34,6 %
  • JE v ČR v roce 2011: Temelín (13 240 GWh), Dukovany (13 468 GWh)
PPE – paroplynové elektrárny, PSE – plynové spalovací elektrárny
  • energie vzniká jednak spalováním zemního plynu v plynové spalovací turbíně (PPE, PSE), jednak v parní turbíně prostřednictvím páry získané využitím tepla spalin (PPE), využití odpadního tepla zvyšuje účinnost výroby elektrické energie
  • jedná se o ekologičtější způsob spalování fosilních paliv (zemní plyn), emise CO2 jsou o 70 % nižší než při spalování uhlí v PE
  • největší PPE v roce v ČR v 2011: Vřesová (2 094 GWh), Brno Červený Mlýn (199 GWh)
  • největší PSE v ČR v roce 2011: Kladno (3 GWh), Kladno II (3 GWh)
VE – vodní elektrárny, VPE – vodní přečerpávací elektrárny
  • elektrická energie vzniká přeměnou z potenciální energie vody tak, že voda roztáčí vodní turbínu, která pohání elektrický generátor
  • podle konstrukce dělíme vodní elektrárny na jezové (spád je tvořen jezem na vodním toku), derivační (spád tvoří umělý kanál – náhon), přehradní (akumulační nádrž je vytvořena přehrazením vodního toku) a přečerpávací (sestávají z dvojice nádrží, v době přebytku energie v síti dochází k čerpání vody ze spodní nádrže do horní, v době energetických špiček se opačným průtokem vody přes turbínu elektřina vyrábí)
  • hlavní výhodou zejména VPE a přehradních VE je schopnost běžet v libovolných dobách podle potřeby a vykrývat tak energetické špičky
  • přes svůj obnovitelný charakter bývají velká vodní díla považovány za ekologicky kontroverzní
  • celkový podíl na výrobě elektřiny v roce 2012 byl 3,4 %
  • největší VE v ČR v roce 2011: Orlík (300 GWh), Slapy (256 GWh)
  • největší VPE v ČR v roce 2011: Dlouhé Stráně I (402 GWh), Dalešice (272 GWh)
FVE – fotovoltaické elektrárny
  • získávají energii ze solárního záření přeměnou na principu fotoelektrického jevu
  • FVE patří mezi obnovitelné zdroje energie, s klesajícími investičními náklady roste efektivity výroby elektřiny touto cestou, nevýhodou zůstává plošná náročnost zařízení a časově nestálá a v našich podmínkách i omezená doba slunečního svitu
  • celkový podíl na výrobě elektřiny v roce 2012 byl 2,5 %
  • největší zdroje v ČR v roce 2011: Czech Vepřek (40 GWh), Ralsko Ra1 (40 GWh)
VTE – větrné elektrárny
  • využívají energie větru, což je kinetické energie vzduchu proudícího mezi oblastmi s různým atmosférickým tlakem, vítr roztáčí prostřednictvím vrtule elektrický generátor, který vyrábí elektrickou energii
  • mezi výhody patří obnovitelný charakter a minimální vliv na životní prostředí, nevýhodou je zejména v našich podmínkách nestálost dodávek energie, neboť VTE jsou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách
  • celkový podíl na výrobě elektřiny v roce 2012 byl 0,5 %
  • největší VTE v ČR v roce 2011: Kryštofovy Hamry (99 GWh, Horní Loděnice – Lipina (34 GWh)
NZE – neobnovitelné zdroje energie
  • termínem neobnovitelné zdroje označujeme tzv. fosilní paliva, což je fosilizovaná biomasa přeměněná v nerostné suroviny a dále jaderné palivo, z něhož se energie uvolňuje prostřednictvím jaderné štěpné reakce
  • mezi fosilní paliva využívaná k výrobě elektřiny patří uhlí, zemní plyn a ropné produkty (mazut, LPG)
  • z jaderných paliv se v současnosti využívá obohacený nebo přírodní uran a uměle vytvořené plutonium, do budoucna se počítá i s thoriem
  • podíl neobnovitelných zdrojů se postupně snižuje z důvodu omezování produkce SO2, NOx, polétavého prachu a dalších nebezpečných škodlivin u fosilních paliv a z důvodu obavy o bezpečnost u paliv jaderných
  • v roce 2012 bylo v ČR vyrobeno 78 659 GWh elektřiny z neobnovitelných zdrojů, což představovalo 89,8 % z celkového množství vyrobené elektřiny
OZE – obnovitelné zdroje energie
  • obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání po čase obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka.
  • dle zákona č. 165/2012 Sb. (Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů) se za obnovitelné zdroje považují obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu
  • v ČR je výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů podporována garantovanými výhodnými výkupními cenami nebo formou tzv. zelených bonusů (od roku 2014 nemají nárok na podporu nové zdroje FVE a Bioplyn)
  • v roce 2012 bylo v ČR vyrobeno 8 915 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což představovalo 10,2 % z celkového množství vyrobené elektřiny

Podle způsobu výroby:

Elektřina bez vedlejších produktů
  • elektrárna představuje technologické zařízení sloužící k výrobě elektrické energie
  • energie vázaná v energetickém zdroji se na elektřinu přeměňuje nejčastěji transformací na energii mechanickou, pomocí které je následně poháněn elektrický generátor; alternativou může být využití fotovoltaického nebo termoelektrického jevu
  • výroba elektřiny bývá ve většině případů doprovázena produkcí odpadního tepla, které se v tomto případě nijak nevyužívá, což snižuje účinnost využití energie paliv
Kogenerace
  • kogenerací označujeme společnou výrobu elektřiny a tepla (popř. zkratkou KVET), díky které se zvyšuje účinnosti využití energie paliv
  • při výrobě elektřiny využijeme cca 30÷35 % energie obsažené v palivu, zbytek energie se přemění na odpadní teplo, které je při kogeneračním procesu využíváno k vytápění nebo k ohřevu teplé vody, čímž lze dosáhnout přibližně 80% tepelné účinnosti vztažené na energetický obsah paliva
  • kogeneraci lze s výhodou využívat i na spotřebitelské úrovni, kdy malé kogenerační jednotky vyrábějí teplo a elektrickou energii přímo v místě spotřeby, čímž odpadají ztráty při transportu energie na delší vzdálenost
Trigenerace
  • jedná se o specifický druh kogenerace spočívající ve společné výrobě elektřiny, tepla a chladu
  • chlazení na absorpčním principu nevyžaduje elektrickou energii, ale méně ušlechtilou energii tepelnou, kterou lze tímto způsobem využít i v létě, např. ke klimatizaci budov
  • chlazení na absorpčním principu nevyžaduje elektrickou energii, ale méně ušlechtilou energii tepelnou, kterou lze tímto způsobem využít i v létě, např. ke klimatizaci budov
  • trigenerace není zatím příliš rozšířena, ale její potenciál s ohledem na ceny energií a přetížení elektrické rozvodné sítě v letním období pomalu roste

Podle místa výroby:

dodávka z distribuční soustavy
  • elektřina vyráběná jak ve velkých zdrojích (elektrárny), tak ve výrobnách elektřiny o malých výkonech, je k jednotlivým koncovým uživatelům dodávána prostřednictvím elektrické přenosové soustavy a distribuční soustavy, které jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu
autonomní zdroj
  • jedná se o systémy, které nejsou zapojeny do veřejné distribuční soustavy, využívané v případech, kdy není k dispozici veřejná distribuční síť, případně tehdy, když má výroba v autonomním zdroji vyšší rentabilitu, než odběr z distribuční sítě
 

Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk 

Projekty 2017

Partneři - Vytápíme elektřinou

logo RAYCHEM
logo FENIX

Partneři - Vytápění

logo DANFOSS
logo GEMINOX
logo FV PLAST
logo THERMONA
logo ENBRA
logo FENIX
 
 

Aktuální články na ESTAV.czProdejní ceny bytů v ČR vzrostly meziročně o 10,7 procentaPřed 60 lety byl otevřen největší stadion v Evropě Camp NouJak si poradit s odpadní vodou u svého domu?Podzimní veletrh nábytku, interiérů a bytových doplňků FOR INTERIOR se blíží