Co znamená pojem česká technická norma, harmonizovaná česká technická norma a jak jsou vytvářeny a vydávány normy v České republice? A jak je to s pořizováním kopií norem?

Autor v odpovědích na dotazy čtenářů upozorňuje na předpisy platné v současné době, týkající se autorizace inženýrů a techniků a její uplatnění ve stavební činnosti. Jde o legislativní vymezení pravomocí a povinností autorizovaných inženýrů a techniků.

Tento článek je čtvrtou částí výběru informací z přednášek, které zazněly na cyklu firemních seminářů Protherm 2006. Tato část je věnována důležitým informacím k připravované směrnici 2002/91/EC o energetické náročnosti budov.

Naše republika patří ke státům s velkými zásobami hnědého uhlí. I když údaje OSN o zásobách našeho hnědého uhlí a lignitů uváděly koncem 90. let 20. století hodnotu 3,5 Gtmp (tun měrného paliva) [1], tedy výrazně nižší, než byla hodnota 7,73 Gtmp, kterou udávaly koncem 70. let, neznamená to, že hnědé uhlí nebude mít významnou roli v palivové a energetické základně ČR po dobu minimálně 50 let.

Článek je výběrem informací z přednášek, které byly předneseny na cyklu odborných seminářů Protherm 2006. První část je věnována přehledu novinek v legislativě se zaměřením na vytápění.

Je všeobecným mýtem, že neustále dochází k prudkému zvyšování nároků na tepelné izolace. Pokud se podíváme na předpisy od roku 1992 zjistíme, že ke zvyšování nároků příliš nedochází, zejména v oblasti měrné potřeby tepla na vytápění. Pro přehlednost shrnujeme starší i nové požadavky norem na tepelně izolační vlastnosti staveb.

Tímto příspěvkem se autor snaží navázat na sérii článků "Nová legislativa v oblasti zásobování teplem", které byly publikovány v časopise Český instalatér na pokračování v roce 2002.

Dubnový seminář Společnosti pro techniku prostředí měl tři hlavní priority: vyjasnit terminologii pro teplou vodu, zdůraznit priority přípravy teplé vody a vedle novinek v technologii ohřevu vody umožnit diskusi na téma stanovení potřeby teplé vody.

Použití jiných výrobků, než které byly projektantem navrženy, je praxe běžná na mnoha stavbách. Požádali jsme JUDr. Jana Kužela, advokáta renomované pražské právní kanceláře, o vyjádření k problematice zodpovědnosti projektanta v takovém případě.

Plynná paliva, a zde máme na mysli především zemní plyn, ale též i propan-butan (LPG), jsou v současné době nejčastěji používaným palivem k otopu kotlů, zejména pak v nízkotlakých kotelnách. Plynné palivo má oproti např. pevným palivům řadu výhod, např. snadná dopravitelnost ke kotlům, vysoká účinnost spalování a příznivý dopad na ochranu ovzduší.

Článek podrobně rozebírá ty odstavce platné vyhlášky, které odporují fyzikálním zákonům a mnohdy i zdravému rozumu. Tím je samozřejmě vyhláška v rozporu i se současnou legislativou platnou a vynutitelnou v zemích EU. Tu se naše republika zavázala zavést do naší legislativy ještě před vstupem ČR do EU.

Pro navrhování, zřizování a provoz kotelen s kotli s hořáky spalujícími plynné palivo platí již od roku 1985 ČSN 07 0703 Plynové kotelny. Tato ČSN doznala již 6 změn a v současné době je technickou veřejností hodnocena jako zastaralá, už jenom pro řadu změn obecně závazných právních předpisů a ČSN relevantních k problematice plynových kotelen.