Z Česka se Německo s politikou Energiewende jeví jako premiant. Poměr prodaných plynových kotlů k tepelným čerpadlům však máme lepší. Německá čísla poukazují na rozpory mezi oficiálními názory a jednáním Němců, kteří si pořizují nový zdroj tepla.
V případě aktivního ochlazování domácnosti sahají tuzemští uživatelé nejčastěji po klimatizaci. V posledních letech jsou však dostupné i jiné alternativy, zejména pak invertorová tepelná čerpadla či systémy řízeného větrání s rekuperací. Jaké jsou výhody a nevýhody všech tří řešení? Jak si stojí z hlediska možných úspor? A umí případně zužitkovat i odpadní energii? Nejen na tyto otázky odpovídá následující článek.
Zásobování našich budov teplem a elektřinou je stále komplexnější. Zrychlený odklon od fosilního plynu a oleje k obnovitelným energiím i přání mnoha majitelů domů stát se nezávislými na veřejných dodávkách elektřiny si vyžadují obsáhlá systémová řešení pro vytápění, chlazení, větrání a zásobování elektřinou.
Na stránkách Energetického Regulačního Úřadu (ERU) je veřejně dostupná statistika o provozu elektrizační soustavy, jejíž součástí je i spotřeba elektrické energie podle jednotlivých tarifů. V následujícím článku jsme se zaměřili na tarif pro přímotopné vytápění a pro tepelná čerpadla u kategorie domácnost.
V prosinci 2018 byla Evropským parlamentem a Radou schválena novela směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive – EED). V České republice je pro implementaci podmínek stanovených touto směrnicí potřeba schválit novelu zákona č. 67/2013 Sb., o službách, s účinností od 1. 1. 2023. Nyní se návrhem, který prošel prvním čtením, budou zabývat výbory Sněmovny. Pokud však bude novela přijata v navržené podobě, budou mít nové podmínky znatelný dopad na činnost všech správců bytového fondu včetně bytových družstev, SVJ, ale také měst a obcí. Svaz českých a moravských družstev (SČMBD) o záležitosti jednal s Ministerstvem pro místní rozvoj, to však úpravy zákona odmítá.