Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Teorie a schémata
Archiv článků od 30.1.2006 do 25.9.2006

Archiv recenzovaných článků

zpět na aktuální články

25.9.2006
Ing. Zdeněk Ryšavý, PROTECH s.r.o., Nový Bor

Článek popisuje konkrétní výstupy programu Protech - porovnání výpočtů tepelných ztrát podle ČSN 06 0210 a ČSN EN 12831. Rozdíl v hodnotách tepelných zrát, jako podkladu pro návrh otopné plochy, vykazuje i při poměrně odlišných vlastnostech stavebních konstrukcí a metodách výpočtu minimální rozptyl.

15.9.2006
Ing. arch. Vladimír Balda

Pokud nejsou na začátku práce na projektu dostupné výkresové a mapové podklady v digitální podobě projektant má v takovém případě k dispozici alespoň kopie katastrálních nebo jiných map, které je možno neskenovat, vložit do výkresu AutoCADu a následně s nimi pracovat.

11.9.2006
Ing. arch. Vladimír Balda

Druhá část seriálu, který je průvodcem uživatele grafických programů, se zabývá využitím funkce externí reference, což je výhodné použít při projektování TZB, kdy se do podkladu – stavebního výkresu, zakreslují rozvody jednotlivých profesí.

7.8.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.

1.8.2006
Ing. Ondřej Hojer, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

V článku je diskutován problém absence minimálního hygienického větrání při vytápění průmyslové haly světlými plynovými zářiči a jako jedno z možných řešení je uvažována jednotka se zpětným získáváním tepla. Na základě simulačního výpočtu v softwaru Fluent jsou navrženy optimální umístění přiváděcích resp. odváděcích vyústek.

3.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Třetí díl seriálu o velkoplošném vytápění - teorie se věnuje stropním otopným plochám. Základní rozdělení dle provedení s průvodními obrázky a výpočtovým postupem návrhu otopné plochy u konkrétního příkladu.

28.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

V dalším pokračování se budeme věnovat stěnovému vytápění. U stěnového vytápění jde o uložení otopného hadu na stěnu pod omítku. Na rozdíl od podlahového vytápění má stěnové vytápění svá specifika, ale i mnoho společného. Teplotní spád na okruhu, tedy i vychlazení zpátečky může být podstatně větší než u podlahové otopné plochy.

26.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Velkoplošné vytápění, ať už v podobě podlahy, stěny či stropu, umožňuje sdílet teplo do vytápěného prostoru převážně sáláním, vnitřní povrchové teploty stavebních konstrukcí jsou pak vyšší než je teplota vzduchu. Seriál článků v rámci projektu teorie na webu je určen pro studenty vysokých škol, nebo jako pomůcka na zkoušky pro autorizované inženýry v oboru TECHNIKY PROSTŘEDÍ.

5.6.2006
Ing. Tomáš Matuška, PhD., Ing. Jan Schwarzer, Ing. Bořivoj Šourek, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Dvě alternativy zapojení kotle na biomasu v kombinaci se vzduchotechnickou jednotkou pro přípravu teplé vody a vytápění - dohřev vzduchu ve výměníku vzduchotechniky. Druhá varianta obsahuje ještě kombinaci se solární soustavou.

29.5.2006
Ing. Zdeněk Ryšavý

Na základě testovacích výpočtů prováděných pomocí programu Tepelný výkon (TV v.1.0.0), firmy PROTECH spol. s r.o. autor upozorňuje na možné rozdíly a na oblasti, ve kterých dochází k rozdílným výsledkům při hodnocení dle ČSN 06 0210 a ČSN EN 12831 a absenci potřebných hodnot součinitelů prostupů tepla lineárních vazeb.

22.5.2006
Vladimír Valenta

Správné užívání odborné terminologie usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými profesemi, ale i mezi dodavateli a investorem. Článek přináší přehled základních topenářských definicí napříč celým oborem jako pomůcku pro projektanty, dodavatele ale i investory.

24.4.2006
Ing. Tomáš Matuška, PhD., Ing. Jan Schwarzer, Ing. Bořivoj Šourek, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Pokračování úspěšného seriálu článků se schématy zapojení topných systémů. Úvodní díl je věnován obecnému popisu systémů teplovzdušného vytápění a větrání a možnostem využití zemního registru pro zimní předehřev a letní chlazení přiváděného vzduchu.

5.4.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí

Stanovení opravného součinitele na odlišný hmotnostní průtok, případně odlišné ochlazení. Ucelený soubor grafických a obrázkových výstupů umožňující snadnou orientaci a správnou aplikaci opravných součinitelů.

27.2.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

Klasický návrh otopných těles zohledňuje tepelnou pohodu uživatele v menší míře než nový způsob návrhu, který prezentuje autor a je označen jako návrh zohledňující tepelnou pohodu uživatele. Článek podrobně popisuje a porovnává oba způsoby návrhu.

15.2.2006
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Roman Vavřička, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí

Ucelený přehled všech druhů otopných těles se základním popisem a jejich užitím. Příspěvek je určen do seriálu o otopných plochách jako uceleného dokumentu do teoretické základny na stránkách TZB-info.

13.2.2006
prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., Ing. Roman Vavřička, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí

Článek se věnuje rozdělení a hodnocení charakteristik otopných těles. V závěru jsou uvedeny výsledky provozních měření náběhů teploty otopného tělesa pro různá zapojení. Během krátké doby bude článek doplněn o animace náběhu.

10.2.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí

Cílem tohoto seriálu je zpřístupnění ucelené informace o otopných plochách především pro studenty středních a vysokých škol nebo pro praktiky, kteří si chtějí osvěžit teoretické znalosti. Úvodní článek se věnuje teplotechnickému chování otopných ploch a pohodě prostředí.

30.1.2006
Ing. Simona Nesvadbová

Článek se zabývá dynamickým chováním vytápěcího systému ve vazbě s tepelným čerpadlem. První díl se věnuje technickému popisu konkrétního zařízení a popisu testovací místnosti. Experiment byl proveden za různým provozních stavů a dynamických situací.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama