Nové technologie sledování spotřeby vody a tepla nejen zlevňují a zpřesňují odečty, ale také brání různým podvodům a pokusům o nezákonné ovlivnění měření.
Recenzovaný Otopné období let 2012/2013 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 234 dny vytápění delší, a s průměrnou teplotou 5,0 °C mírně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3266 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o málo vyšší, než dlouhodobý průměr 3224 D°(19).
Produkce škodlivých emisí z malých zdrojů je problém, který minulosti nikoho moc netížil. Teprve po opakovaných smogových situacích a i díky výsledkům práce Výzkumného energetického centra při VŠB Ostrava se tento problém dostal do povědomí veřejnosti. Autor, který stál u zrodu totoho pracoviště se v časovém rozpětí 3 roků zamýšlí nad účinností dosud provedených opatření.
Konference „Vize FM 2020“ zdůraznila význam souladu technologií a stavebního řešení objektu s potřebami uživatelů. Prezentovat budovu jako celek z pohledu vytápění, měření, MAR, ale i větrání, chlazení a klimatizace je i cílem 20. jubilejního ročníku mezinárodního veletrhu Aquatherm Praha 4.- 7.3.2014.
Trh s dřevěnými peletami rostl, což je pochopitelné díky návaznosti na růst trhu s kotli a kamny na biomasu. Naopak trh s agropeletami postupně upadá. Pelety ze zemědělské produkce, resp. agroplety jsou zcela jiný typ paliva, nežli dřevní pelety. Jde o průmyslové palivo, které se ve většině případů nehodí pro vytápění domácností.
Názory zainteresovaných profesí na problematiku požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které řeší nařízení vlády č. 91/2010, se velmi liší. Protože se jedná o velmi závažnou problematiku, chce portál TZB-info poskytnout prostor pro odbornou diskuzi, jejímž výsledkem by mělo být sjednocení stanovisek.
Článek je reakcí na článek o stanovisku č. 160/2013 ČSTZ a zároveň upozorněním na nebezpečí otravy oxidem uhelnatým od spotřebičů na plynná paliva.