Dehet z komína pronikl i skrz omítku
Provozovatelé kotlů na pevná paliva si v řadě případů neuvědomují, co může způsobit zbytečně velký výkon kotle nebo záměna paliva. V popsaném případě je výsledkem průnik dehtu až na omítku, který si zřejmě vyžádá celkovou rekonstrukci komína.
Věřit každému a šetřit na všem bez vlastních znalostí a zkušeností se nevyplácí. Následně je popsán příklad, kdy vznikl problém s průnikem dehtu skrz konstrukci komínu až na omítku. Jeho příčinou je neodborný postup, podcenění významu výpočtů, nevhodné provozní podmínky a těžko říci, co dalšího. Příklad neuvádíme z důvodu, aby byl jakkoliv vysmíván stavebník, neboť on postupoval v dobré víře v rady a doporučení, které obdržel od lidí pohybujících se v oboru vytápění. Bohužel, některá doporučení nebyla správná a výsledkem je havarijní stav. Za této situace se nešťastný provozovatel obrátil na diskuzní fórum TZB-info s prosbou o pomoc.
V diskusi se objevila stanoviska, za kterými redakce TZB-info stojí, viz níže.
Na začátku stála otázka v diskusi na TZB-info, jejíž znění bylo přibližně toto:
Před rokem jsem začal topit v automatickém kotli na tuhá paliva, resp. na uhlí. Minulou sezónu více méně bez velkých problémů. Letos jsme začali topit v říjnu a začátkem listopadu se nám objevily skvrny na komínu v místech, kde prochází nevytápěnou půdou. Komín je postaven jako nový, použita byla komínová stavebnice. Je možné, že může dehet prolínat i přes keramickou složku, tepelně izolační vatu až přes obal komínového opláštění?
Během diskuse se podařilo zjistit doplňující údaje:
„Nastavení výstupní teploty otopné vody z kotle mám uděláno na 65 °C. Spotřeba uhlí, když jsou mrazy, je okolo dvou až tří 15kilových kýblů za 24 hodin.“
„Kotel je značky Witkovski vit 30 kW, má vodou chlazený rošt i rošt na dřevo.“
„Jen připomínám, že kotel je polský automat o výkonu 30 kW ... pochybuji, že tazatel vytápí „hrad“ o ploše 400 m2 ... z toho vyplývá, že kotel je velmi předimenzovaný a min. 3/4 času během celého dne/noci netopí ... tzn. že komín vychladne a pak teče ...“
„Ano, je to tragédie ... stačil by 15kW kotel...“
„… při předpokládané roční spotřebě asi 50 q by možná stačil kotel s výkonem 10 kW…“
V diskusi se objevily i drobné rady, ovšem jejich účinek se nejeví jako zásadní, nebo vůbec ospravedlnitelný.
Za zásadní lze považovat vyjádření k provozním vlastnostem a provozním podmínkám kotle, neboť z nich se odvozuje problém s komínem v první řadě:
Ing. Zdeněk Lyčka
Pokud v kotli topíte hnědým uhlím, tak vám asi nikdo moc nepomůže. Vysoký výkon je daleko menší problém než to, že v kotli na černé uhlí spalujete uhlí hnědé. Nemám na mysli fakt, že spalováním hnědého uhlí hrubě porušujete zákon o ochraně ovzduší a technik, který vystaví kladné osvědčení o kontrole kotle, jednou za 36 měsíců, se dopustí podvodu. Problémem je dlouhý plamen z hnědého uhlí. Ta věc nad hořákem kotle, kterou u polského výrobce nazývají „deflektor“, vznikající plamen rozrazí na vodou chlazený rošt. U černého uhlí, které hoří krátkým plamenem, neboť má nízký podíl prchavé hořlaviny, se k chladnému roštu dostávají již jen spaliny a je to relativně v pořádku. Hnědé uhlí, a je zcela jedno zda z Mostu nebo Bíliny, má až 2krát větší podíl prchavé hořlaviny oproti uhlí černému. Proto hnědé uhlí hoří dlouhým plamenem, který po dobu hoření nesmí být ochlazován. Ve zmíněném kotli se dlouhý plamen z hnědého uhlí bohužel ochlazuje již o vodou chlazený rošt. Tím ve spalinách zůstává významný podíl nespálených uhlovodíků a z nich se po dalším ochlazení na stěnách kotle, komínu tvoří ta uhlovodíková vrstva, na kterou není patrně ani keramický průduch komínového tělesa připraven. I když neporušený keramický komín by to měl i tak zvládnout.
Provozovat automat na pevná paliva na výstupní teplotu vody 65 °C je totální nesmysl a další hřebíček do rakve. Daný kotel nemá pro hnědé uhlí potřebou vyzdívku udržující plamenem hořící prchavé hořlaviny na potřebné teplotě, má vodou chlazený rošt, a navíc je v důsledku nastavené nízké provozní teploty podchlazený. Kotel má extrémně dlouhé spalinové cesty, aby dosáhl deklarovaný výkon a účinnost pro černé uhlí. Takže při sníženém výkonu a při spalování hnědého uhlí je všechno špatně.
A rada? Alespoň částečná. Zvýšit teplotu na kotli min. na 75 °C, ale klidně i na 80 °C, ale pozor na tlak. Neboť tento kotel, nebo i podobné jiné polské kotle, má maximální povolený provozní přetlak 1,5 bar, což je běžný přetlak pro otevřenou expanzní nádobu, ale pro uzavřené otopné soustavy je v České republice zvyklostí tlak alespoň 2 bary. Pozor na to, jak je současná otopná soustava jištěna, zda není použit bezpečnostní tlakový ventil na hodnotu vyšší, než umožňuje konstrukce kotle.
Josef Hodboď:
Podle popisu v diskusi by se pravděpodobně mělo jednat o komínový systém, který výrobce deklaruje se zatříděním T600 N1 D3 G50 a T400 N1 W3 O50. Jde o třívrstvý keramický komín vhodný pro všechny druhy paliv, výrobce uvádí dřevo, uhlí, plyn a olej a měl by to tedy být komín odolávající kondenzátu. To znamená, že kondenzát nezpůsobí poškození vnitřní vložky. Až potud by tedy bylo vše správně.
Špatná by mohla být montáž, ale tuto možnost tazatel vyloučil. Takže pak zbývá již jen provoz kotle a z něj vyplývající vysoká tvorba kondenzátu.
Bohužel tazatel neodpověděl na otázku, jak často byl komín čištěn a prohlížen. Pokud by byl komín čištěn a prohlížen tak, jak to vyžaduje legislativa, pak by se na závadu muselo přijít dřív, než se tak tragicky projevila.
Jan Leksa:
- Kotel má deklarované vlastnosti při použití černého polského ekohrášku o výhřevnosti 23 MJ, nikoliv při hnědém bílinském uhlí s výhřevností do 18 MJ.
- Konstrukce kotle je uzpůsobena pro krátkoplamenné palivo, nikoliv pro palivo s větším obsahem prchavé hořlaviny, kterou v zavodněné, vodou ochlazované části kotle NIKDY nespálíte a na površích s teplotou pod 85 °C zkondenzuje na dehet. Tedy nejen v komínu, ale již v kotli, kouřovodu, odkud i vytéká.
- Před instalací kotle je třeba znát tepelnou ztrátu objektu a podle její hodnoty zvolit výkon kotle s rezervou na ohřev TUV. To znamená, nechat si udělat odborný výpočet.
- Komínový tah závisí především na výšce komínu a teplotě spalin. Větší světlost komína je sice menším tahovým odporem, avšak díky většímu průměru a vnitřnímu povrchu, a tedy i nižší rychlosti proudění spalin odebírá takový komín více tepla ze spalin. Ty se v komíně více ochlazují a intenzívněji kondenzují. Proto se dělají tepelně technické návrhy komínů, aby se kondenzace co nejvíce potlačila, anebo vůbec nevyskytovala.
- Každý kouřovod je vždy tahovou ztrátou a chladičem spalin, proto se ho podle výsledku výpočtu nebo specifik instalace doporučuje tepelně izolovat.
- Spalinovou cestu (kouřovod a komín) je nutno po řádném provedení revize kontrolovat minimálně 1× ročně a vyčistit minimálně 3× ročně. Pokud se toto provádí, lze na závadu a vysokou tvorbu dehtu přijít včas, dříve, než dehet pronikne celou konstrukcí komína.
- Zachránit zmíněný komín je bez výměny dehtem poškozených částí nemožné. Což však s největší pravděpodobností bude znamenat komín postavit znovu.
Pro dokumentaci, jak se v praxi projevuje technická nekázeň, nerespektování nejen technických norem, ale i osvědčených pravidel správné praxe, jsem připojil obrázek (obr. 1).
U tohoto systémového komínu, který prochází nevytápěným prostorem, jsem jako revizní technik spalinových cest musel konstatovat:
„Zjištěné nedostatky, které nebyly odstraněny na místě: 1) jednovrstvá část komína není odolná proti vlhkosti, 2) nízká rychlost proudění spalin, 3) jednovrstvá dvířka vybíracího otvoru, 4) chybí identifikační štítek komína...“
Závěr
Kotel, komín, otopná soustava, jejich instalace, palivo, provozní parametry a obsluha jsou spolu nedílně související části, které se navzájem ovlivňují. Pokud je i jen jedna z nich nevhodná, může se to projevit škodou na části jiné, jako je to v popsaném případě. Bohužel.
K problematice se úzce váže článek na TZB-info „Pohledem znalce: Uhlí jako garanční palivo pro malé zdroje“.